10. dubna 2022 08:24

Rozhovor: Jiří Kabelka – dva roky v čele Národního centra Průmyslu 4.0

Ing. Jiří Kabelka je od podzimu roku 2019 předsedou představenstva Národního centra Průmyslu 4.0. (NCP 4.0). Navíc stál u jeho zrodu, a to jako vlastník a výkonný ředitel inženýrské společnosti DEL, která se věnuje především automatizaci a robotizaci. Dva roky ve vedení NCP 4.0 jsou dnes za ním. Využili jsme proto příležitosti se zeptat, jak se za ty dva roky národní centrum posunulo, a také jak je na tom český průmysl po dvou letech rámovaných pandemií covid-19.

Od roku 2019 působíte v pozici předsedy představenstva Národního centra Průmyslu 4.0.(NCP 4.0). Zároveň šéfujete inženýrské společnosti DEL, která, jako lídr v automatizaci, patří mezi zakládající partnery tohoto centra. Jaká byla vlastně Vaše cesta do NCP 4.0 a kdy jste se poprvé seznámil s myšlenkou založit takové centrum?

S „kybernetiky a robotáři“ na ČVUT jsme jako společnost DEL spolupracovali v nejrůznějších oblastech už dávno před založením centra. Jsme inženýrská společnost a vždy nám šlo o to, propojovat nejnovější poznatky a technologie s praktickými řešeními přímo ve výrobních firmách. Byli jsme tak s akademiky dlouhodobě v kontaktu. Jako velmi důležitou pro vznik centra vnímám roli profesora Vladimíra Maříka. On je zde tou zásadní postavou a já jsem hrdý, že jsem u něj mohl studovat. Když tedy přišel v roce 2018 s nápadem, který si dal za cíl šířit osvětu o nastupujícím Průmyslu 4.0, velmi rádi jsme se připojili. DEL se tak stal jedním ze zakládajících partnerů Národního centra Průmyslu 4.0.

Podařilo se za dobu existence centra probudit u českých podnikatelů zájem o využití nejnovějších technologií ve výrobě? Jak vy osobně vnímáte Průmysl 4.0?

Víte, za mě je ten „Průmysl 4.0“ především marketingový pojem, jakási zkratka, pod kterou se schovalo používání nejnovějších technologií, využívání dat a informací pro řízení výrobních procesů. Řadu principů a řešení, na nichž staví Průmysl 4.0, jsme u nás ve společnosti DEL používali dávno před tím, než se s tímto termínem přišlo. V oblasti sofistikovaných řešení pro průmysl se totiž pohybujeme velmi dlouho a v širokém záběru. Vnímáme tak vývoj v souvislostech. Nejde o revoluci, ten proces je kontinuální a jde ruku v ruce s rozvojem ICT a možnostmi SW a HW. Díky pojmu Průmysl 4.0. se však určité principy a typová řešení pojmenovala a začalo se s nimi více pracovat. Osobně to pak vnímám jako obrovskou šanci pro Českou republiku, jak se posunout od montoven do „vyšší ligy“.

Pro mě je velkým úspěchem to, že centrum dnes slouží jako ukázkový příklad toho, jak je možno akcelerovat rozvoj průmyslu a hlavně propojovat vědu a výzkum s byznysem. Je super, že se pod hlavičkou NCP 4.0 sešly všechny technické vysoké školy, vznikají tematicky sladěné odborné skupiny a naší snahou je nekopírovat, ale naopak hledat nová řešení.

Naprosto klíčovou aktivitou NCP 4.0 je pak jeho vzdělávací a osvětová role. Centrum na pravidelné bázi připravuje odborná školení, a to nejen pro firmy, banky a další instituce, ale třeba i pro Národní pedagogický institut. Tato oblast je klíčová. Právě učitelé musí vědět, co svět průmyslu dnes očekává od budoucích absolventů škol.

Myslíte si tedy, že dnes už většina manažerů průmyslových firem ví, jaké jsou principy Průmyslu 4.0? 

Když se vrátíme do roku 2018, tedy do doby, kdy bylo centrum založeno, tak to vnímám jako výrazně vizionářský počin. Pojem Průmysl 4.0 u nás tehdy znalo mizivé množství lidí a ani sami „kapitáni“ průmyslu mu příliš nevěřili. Vzniku centra tak pomohly právě zakládající partneři. Společnosti, které přináší nové myšlenky. Základní idea centra – tedy transfer nových myšlenek z akademické půdy do praxe – najednou získala reálné obrysy. Nyní snad už téměř nikdo z oboru nepochybuje, že Průmysl 4.0 je ta správná cesta a je jen málo lidí pohybujících se v byznysu, kteří by tento pojem neznali.  Paradoxně tomu pomohlo i období pandemie. Do určité míry zapůsobilo jako urychlovač. Stejně tak, jako se učitelé museli naučit on-line výuce, tak bylo třeba v průmyslu řešit nové nečekané problémy. Ať už je to mezinárodní doprava, bezkontaktní výroba, flexibilita dodávek, nedostatek pracovníků, nutnost vzdálené práce a řada dalších. To je doloženo i v průzkumech, na kterých se NCP 4.0 podílí. Za mě je opravdu velmi důležité, že máme naši činnost podpořenu tvrdými daty. Sem patří například pravidelný průzkum „Analýza českého průmyslu“, který je realizován mezi stovkami firem. Data jsou vyhodnocována a následně se s nimi pracuje. K dispozici jsou jak „trhu“, tak médiím a samozřejmě i státním institucím, podnikatelským svazům a komorám.

Jak hodnotíte ty dva roky, kdy stojíte v čele představenstva NCP 4.0? Co zásadního se z Vašeho pohledu povedlo? 

NCP 4.0 se za tu dobu stalo uznávanou platformou, která komunikuje se státem i médii, ukazuje směry vývoje průmyslu a podporuje firmy, zejména ty české. Centrum se za dobu svého působení stalo výraznou autoritou v oblasti Průmyslu 4.0. Stabilizoval se tým, a pod vedením pana ředitele Jaroslava Lískovce se stal vysoce profesionální. Partnery centra jsou dnes jak české, tak mezinárodní firmy, všechny technické vysoké školy a přibývají také inovační centra či technologické start-upy. Vidím, jak se mezi akademiky koncentruje praktická zkušenost, jak objevují inovační kapacity a rozvíjí moderní aplikačně orientovaný výzkum. Studenti mohou zase díky partnerům centra využívat pro své „bádání“ nejnovější technologie a výsledky ověřovat v reálném světě. K tomu slouží i vědecké pracoviště – Testbed – umístěný přímo v budově CIIRC ČVUT v Dejvicích. K tomu, aby se centrum úspěšně rozvíjelo, pomáhá představenstvo, jemuž mám tu čest předsedat. Moji kolegové jsou skutečně výrazné osobnosti české techniky a také díky nim máme dobrý „tah na bránu“.

Centrum je rovněž digitálním inovačním hubem a účastní se řady evropských projektů, jejichž realizace často pomáhá zpětně partnerům NCP 4.0. Firmy se také daří účinně propojovat nebo jim pomoci nalézt vhodný typ podpory.

Jedním z nástrojů, jak pomocí při inovaci výrobních firem se stal nový nástroj – konkrétní služba zvaná DigiAudit. Ta pomáhá zorientovat se v digitalizaci a najít prioritní oblasti pro investice. Tento nástroj jsme pomáhali vyvíjet i přímo u nás v DELu. V principu jde o to, že vaši výrobní firmu navštíví odborníci z NCP 4.0 a podle propracované metodiky posoudí, jak jste na tom. Na základě těchto zjištění pak navrhnou postupné kroky v oblasti digitalizace, případně označí procesy, které by bylo vhodné automatizovat.

To je velmi zajímavé. Jak je to vlastně s českými firmami? Mají zájem modernizovat?

Obecně si celá řada společností uvědomuje, že nemohou v rámci konkurenčního tlaku zůstat stranou nových trendů. Řada z nich je navíc součástí dodavatelských řetězců velkých nadnárodních společností, a tak, pokud chtějí uspět, musí být schopni neustále inovovat. Často si uvědomují, že se před nimi otevírají nové příležitosti. Chápou, že automatizace dnes proniká i do oblastí, kde bychom si ji dříve nedokázali představit. Nové technologie mění přístupy, pojmy jako Průmysl 4.0, umělá inteligence, 3D tisk, neuronové sítě či digitální továrna mění zásadně „pravidla hry“. To si uvědomujeme i v DELu, chceme být u toho a pokud možno na špici. Svůj nezanedbatelný vliv má i fakt, že jsme uprostřed generační obměny. Přichází doba, kdy „otcové zakladatelé“ společností, které vznikly v devadesátých let minulého století, předávají žezlo nastupující generaci. A ta velmi často chápe, že přístup k výrobním procesům, který mentálně odpovídá době vzniku jejich firem, dnes už neobstojí. Víte, ono to není jen o tom „pořídit si robota“. Aby investice do modernizace byla skutečně efektivní, je třeba celou věc řešit komplexně a začít od firemních systémů.

Zmínil jste období pandemie, jako „urychlovače“ modernizace. Jaký přístup v tomto období centrum zvolilo?

Oceňuji, že ten přístup byl velmi aktivní. Centrum na sebe zásadně upozornilo hned během první vlny pandemie covid-19. V CIIRC ČVUT byla v rámci centra RICAIP v rekordním čase vyvinuta ochranná polomaska tištěná na 3D tiskárnách. Díky velmi aktivnímu zapojení NCP se podařilo zapojit do tisku majitele všech vhodných tiskáren v ČR. V rekordní době se také podařilo propojit dodavatelský řetězec (dodavatelé silikonu, gumiček, filtrů, atd). Zároveň sehrálo NCP 4.0P roli v rámci transferu tohoto výrobku i pro sériovou výrobu. V době, kdy se nedalo setkávat osobně, začalo centrum velmi rychle vysílat on-line vzdělávací pořady. Velmi rychle jsme se to naučili, a to v perfektní kvalitě a navíc zdarma. Stále v tomto trendu pokračujeme, a to ve spolupráci s různými partnery.

Jak hodnotíte spolupráci s veřejnou správou? Uvědomují si vrcholné orgány, jak důležité je pro rozvoj České republiky vaše snažení?

Je to jeden z našich hlavních cílů. Chceme být pro veřejnou správu respektovaným partnerem a zároveň do jisté míry i oponentem pro inovační strategie České republiky. Máme už určitou prestiž, jsou za námi vidět výsledky. Myslím si, že vzájemný vztah se postupně posouvá, ovšem stále není ideální. Uvidíme, co přinese nynější výměna ve Strakově akademii.   My ale nečekáme, až nás stát osloví, jdeme komunikaci aktivně naproti. V roce 2020 jsme tak kromě osvětové a vzdělávací roviny začali připravovat nový typ setkání – Národní průmyslový summit. Ten je organizován na nejvyšší úrovni, diskutují zde spolu ředitelé průmyslových firem, akademického sektoru a vlády. V době, kdy nebylo možno dělat velká osobní setkání, jsme připravili čtyři panelové online diskuse, které vycházely z námi zjištěných dat. Byli zde ministři, zástupci průmyslu i průmyslových svazů. Poslední díl jsme vysílali před vánoci 2021, kam jsme pozvali například i guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, jehož výroky ohledně školného na vysokých školách se staly v mediálním prostředí velmi diskutované. To vnímáme jako velmi pozitivní, že se veřejnost budoucností vzdělávání zabývá, že se o ní diskutuje. Vnímáme, že v tuto chvíli je podpora podnikatelského a inovačního prostředí ze strany státu zásadní. Národní centrum proto pomáhá zprostředkovávat tuto komunikaci, podporovat informovanost a navrhovat vhodná opatření. Průmysl 4.0 může být totiž obrovskou šancí, jak modernizovat Českou republiku. A to tak, aby znovu platilo nejen přísloví o „zlatých českých ručičkách“, ale i o „chytrých českých hlavách“.

————–

Ing. Jiří Kabelka vystudoval technickou kybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, následně pracoval jako technologický programátor. Ve společnosti DEL působil od roku 1996 jako obchodně-technický ředitel, roku 2002 se stal výkonným ředitelem a nyní je předsedou představenstva. Spolu s DELem spoluzakládal Národní centrum Průmyslu 4.0, které šíří osvětu o konceptu Průmyslu 4.0 a přispívá k zavádění jeho principů v českých podnicích. Centrum dnes sdružuje více než 50 partnerů z oblasti akademické a průmyslové sféry.

Autoři rozhovoru: Zdeněk NAVRÁTIL, DEL a.s.; Alena NOVÁKOVÁ, NCP 4.0