18. července 2024 22:28

Stroje kupuje ten, kdo má zakázky a perspektivu!

Výroba a prodej německých obráběcích strojů přesně kopíruje stav průmyslu ve světě. Evropa bohužel nedopadá dobře.  

Proč se vyplatí číst výroční statistiku Německého svazu výrobců obráběcích strojů VDW? (VDW* viz níže)

Inzerce

Protože Němci vyrábějí a vyvážejí své stroje do celého světa a statistika na tvrdých datech přesně ukazuje, v jakých regionech se obráběcí stroje prodávají. Stroje totiž kupuje ten, kdo má zakázky a perspektivu výroby. Na datech je vidět, kam se přesouvá světová průmyslová výroba, a jaká je situace v Německu a EU.

Proč se vyplatí tento Market Report číst podrobně?

Protože i malé meziroční posuny na úrovni 2–3 % jsou ve skutečnosti hrozivé, neboť jde jen o jednoleté srovnání, a tato čísla jsou často součástí několikaletého trendu poklesu průmyslové výroby a jejího útlumu či přímo stěhování  výroby s vysokou přidanou hodnotozu z Německa a Evropy.

Náročné časy 

„Pro německý a mezinárodní průmysl obráběcích strojů představují roky 2023 a 2024 výzvu.“ Těmito slovy ekonomických odborníků svazu začíná komentář k letošní zprávě o trhu. Uprostřed vysoké celkového inflace (v Eurozóně, pozn. red.) poklesl vloni objem přijatých objednávek německých výrobců v roce 2023 nominálně o 11 % a reálně, po započtení inflace, dokonce o 16 %. Na druhou stranu vysoký objem dosud nevyřízených zakázek z předchozího období podporoval loňskou výrobu, která se zvýšila o 9 % (o 3 % v reálu po započtení inflace). V mezinárodním srovnání představují tyto vysoké nevyřízené položky konkurenční výhodu. Protože Německo rostlo a roste výrazně rychleji než mnoho jiných zemí a získává podíl na trhu jako světové číslo 2 ve výrobě a číslo 1 ve vývozu.

Slabá poptávka pokračuje i v první polovině roku 2024. Objevují se první známky toho, že dna bylo dosaženo a situace se v průběhu roku zlepšuje. Znatelný vzestup se očekává až v roce 2025, a to také díky předpokladu nižší inflace a předpokladu klesajících úrokových sazeb. Úrovně rekordních let 2018 a 2019 asi produkce nějakou dobu nedosáhne. Nyní se německá výroba strojů dostala zhruba na čísla z let 2012-2017. Statistická ročenka svazu zahrnuje souhrnné tržby všech členů VDW, ovšem jiná otázka je ziskovost jednotlivých podniků, která byla u výrobců strojů v minulých letech hluboce zatížena růstem cen vstupů materiálů, energií a mzdových nákladů. Tyto údaje ale ročenka neobsahuje (většinou nejsou k datu publikace ještě známy a svaz je i v minulosti neuváděl).

Důležitá čísla německého průmyslu výroby strojů (v mld. EUR):

Rok                           2019      2022     2023 

Celková výroba           17         14,1     15,4

Z toho:

Obráběcí stroje          12,6         9,7     10,6

Tvářecí stroje               3            2,3       2,3

Díly a příslušenství      2,9          3          3,2

Instalace, opravy         1,5         1,4        1,5

Export                          10           8,7       9,6

Domácí trh                   9,2          7,6       7,8

Import                          3,8           3,7      3,6

Posun trhu USA – Čína 

Dochází k posunu trhu, přičemž USA nahrazují Čínu jako nejdůležitější exportní trh. Od zrušení omezení COVID-19 na začátku roku 2023 Čína nenabrala na síle, jak se očekávalo, a trpí deflací, hlubokou realitní krizí a zadluženými provinciemi. Na druhou stranu se USA prezentují jako vyhledávaná investiční lokalita (zejména díky zákonu o snižování inflace – Inflation Reduction Act a nízkým cenám energií). USA se stávají zemí, kam řada firem vč. německých přesouvá svou výrobu. Roli hrají také geopolitické aspekty, včetně rostoucího napětí mezi oběma zeměmi. Konkrétně: Čína je stále ještě největší odbytový trh pro německé výrobce strojů, ale meziroční růst exportu je mírný (2022: 1.557 mil. EUR, 2023: 1.646 mil. EUR), zatímco růst exportu do USA je znatelně vyšší (2022: 1.206 mil. EUR, 2023: 1.439 mil. EUR)

Top 10 exportních zemí německých výrobců obráběcích a tvářecích strojů:

1. Čína          1.646 mil. EUR
2. USA           1.439 mil. EUR
3. Itálie            645 mil. EUR
4. Francie        432 mil. EUR
5. Švýcarsko    431 mil. EUR
6. Polsko          419 mil. EUR
7. Rakousko    414 mil. EUR
8. Turecko       342 mil. EUR
9. Mexiko         324 mil. EUR
10. ČR                 284 mil. EUR (v roce 2022 – 8. místo, v roce 2021 – 7. místo)

Vedle absolutních čísel vyniknou nárůsty importu německých strojů v některých zemích. Uvádím nárůst v % u tří po sobě jdoucích let. Tato data tak přináší zprostředkovaně údaj o růstu a vitalitě průmyslové produkce daných zemí.

               2021    2022    2023 

Čína          +25        -1          +6

USA          + 5        +26       +19

Turecko   +10        +28      +41

Mexiko    +29        +13      +28

Indie         —          +55      +28

ČR             +43        -11         +4

Domácí trh v Německu je zatížen slabými ekonomickými daty a diskusemi o konkurenčních nevýhodách lokality, jako jsou vysoké náklady na energie v porovnání s ostatními zeměmi. Firemní průzkumy také ukazují, že mezi největší výzvy patří obavy z klesající konkurenceschopnosti Německa. Dlouhodobé problémy kolem úzkých míst dodavatelských řetězců a nárůstu cen surovin a komponentů se v průběhu roku 2023 výrazně zmenšily. Místo toho se ale objevily geopolitické výzvy, jako je ruská válka na Ukrajině, konflikt na Blízkém východě a obtížné vztahy s Čínou. Do popředí se dostává nejistota z důsledků zavedení cel na určité skupiny produktů v obchodu s Čínou. Velkou překážkou je také vysoká byrokracie způsobená legislativou v Německu a EU. Společnosti si stěžují na zatěžující ohlašovací povinnosti, které zahlcují střední podniky a spotřebovávají obrovské personální zdroje. Zákon o dodavatelském řetězci (The Supply Chain Act** více viz. níže) a Směrnice Corporate Sustainability Reporting jsou jen dva z mnoha příkladů.

Na tomto místě si dovolím uvést komentář Mony Willrett – redaktorky německého média Industrie Anzeiger, která v březnu 2024 k oběma výše uvedeným zákonům a situaci napsala: „Špatně formulované zákony, jejichž základní idea je na jedné straně správná a srozumitelná, ale na druhé straně se reálně míjí účinkem, jsou doslova „byrokratickým monstrem“. Nárůst byrokracie, který přináší firmám značné náklady, často dotované z firemní položky na výzkum a vývoj, a náklady na energie zatěžují zejména malé a střední firmy. A jsou to především malé a střední firmy, které již samy o sobě jsou odpovědnými a uvědomělými podnikateli s odpovídajícím jednáním. A na kterých leží zátěž za udržení naší životní úrovně, na rozdíl od řady velkých koncernů, které často neplatí žádné daně, a přesto jsou hlasitými příjemci státních dotací.“ 

K tomu komentáři uvádím čerstvá statistická data z ročenky VDW dokazující, že podíl středních a malých firem mezi členy VDW se postupně propadá ve prospěch koncernů (podíl firem v % z celkového počtu členů svazu):

Počet zaměstnanců        2022       2023 

1-50                                            12,5         10

51-100                                         7,8          6,7

100-250                                     25          23,3

251-500                                    23,4       23,3

500-1000                                 17,2       20,00

1000 a více                                14,1       16,7

Dalším velkým problémem je pracovní síla a kvalifikace.

Německo trápí nedostatek pracovníků, zejména z demografických důvodů, což je také zvláštní téma v letošní zprávě o trhu. Mnoho hospodářských odvětví trpí nedostatkem pracovníků. Zákazníci proto stále více žádají automatizovaná výrobní řešení, která pohání průmysl obráběcích strojů.

Elektromobilita

Odvětví obráběcích strojů musí čelit mnoha strukturálním změnám. Největší z nich je jednoznačně přechod na elektromobilitu. Stále větší úbytek  konvenčního pohonného ústrojí v automobilech snižuje objemy obrábění. I když elektromobilita nabízí řadu obchodních příležitostí, nemůže celkový objem výroby plně kompenzovat. V současnosti elektromobilitu brzdí neochota spotřebitelů nakupovat a omezování dotačních programů, například v Německu. Ve střednědobém horizontu však elektromobilita opět nabere na rychlosti, (domnívají se ekonomové VDW). Nové příležitosti se objevují i ​​v jiných oblastech, které je třeba využít. Je potřeba věnovat se růstovým sektorům, jako je výroba baterií a čipů, větrná energie, vodík, tepelná čerpadla, stejně jako letecký průmysl, lékařská technika a obrana, které podporují poptávku po moderních výrobních technologiích.

Z povahy elektromobilu je jasné, že objem obrábění na jednotku auta rapidně klesne (absence motoru, převodovky atd.). To samozřejmě poznamená celkovou poptávku a produkci obráběcích strojů. Jak těžká bude tato změna v Německu, ukazují následující data:

Dodávky strojů členů VDW do odběratelských branží (Německo 2023):

Automotive – 31,1 %

Strojírenství (stavba strojů a výroba zařízení) – 29,1 %

Výroba a zpracování kovů, kovovýroba – 17,2 %

Aerospace – 5,4 %

Elektroprůmysl – 4,4 %

Jemná mechanika, optika, medicínská technika-3,4 %

Ostatní-9,4 %

Dle mého názoru není možné, a uvádí to i ekonomové svazu VDW, ve střednědobém horizontu nahradit propad obrábění v automotive jinými obory jako jsou: větrná energie, vodík, lékařská technika, výroba zbraní a další.

Export německých strojů dle lokalit: 

Západní Evropa                     39,2 %

Východní Evropa                  12,7 %

Asie                                          26,2 %

Amerika                                  20,6 %

Austrálie, Afrika a ostatní     1,3 %

Produkce obráběcích a tvářecích strojů v mld. EUR – svět 

Svět – celková produkce  81,9

1. Čína                          25,331
2. Německo                 10,633
3. Japonsko                   9,048
4. USA                            7,482
5. Itálie                          6,910
6. J. Korea                    4,307
7. Taiwan                      3,262
8. Švýcarsko                 2,828
9. Indie                          1,402
10. Španělsko                 1,376

Top 5 trhů obráběcích a tvářecích strojů v mld. EUR 

1. Čína             23,7
2. USA              12
3. Německo       7
4. Itálie              4,8
5. Japonsko      3,5

Závěr 

Aby byl závěr aspoň trochu optimistiský, vytáhl jsem ze statistiky zajímavá čísla. V roce 1995 zaměstnával obor výroby obráběcích a tvářecích strojů v Německu 65.400 pracovníků a vyprodukoval tržby 6,374 mld. EUR, vloni stejný počet pracovníků (65.258) vyprodukoval tržby 15,4 mld. EUR. To je 2,5 násobný nárůst produktivity za období 28 let. Tyto pozitivní údaje jsou odpovědí na stále rostoucí celosvětový konkurenční tlak a na levnou výrobu a nízké pracovní mzdy v jiných zemích. Zvýšení produktivity je jednoznačně důsledkem kompetence, technické dovednosti, vzdělanosti, technického vývoje a obchodního talentu německých pracovníků a firem. A Doufejme, že tomu bude i nadále.

Jiří Klusáček – redakce průmyslového portálu www.oneindustry.cz 

*VDW – Verein Deutescher Werkzeugmaschinenfabriken je německý svaz výrobců obráběcích a tvářecích strojů. Sdružuje více jak 100 předních firem v oboru. V české strojírenské branži je znám například stroji značek: DMG, Hermle, Heidenhain, Trumpf a mj. firmami vyrábějícími stroje přímo v ČR jako: Walter Machines a Erwin Junker. Obrat firem svazu VDW dosáhl vloni hodnotu 15,4 mld. EUR.

VDW je pořadatelem největšího světového veletrhu obráběcí techniky EMO Hannover

** The Supply Chain Act – Zákon o povinnosti německých podniků věnovat náležitou péči celému dodavatelskému řetězci – (Lieferkettensorgfaltspflichtengesetz, LkSG).

Zákon ukládá podnikům, které mají své ústředí, hlavní místo podnikání, správní sídlo, statutární sídlo nebo pobočku v Německu, povinnost respektovat lidská práva a životní prostředí prováděním definované náležité péče.

Mezi základní prvky povinností náležité péče patří vytvoření systému řízení rizik pro identifikaci, prevenci nebo minimalizaci rizik porušování lidských práv a poškozování životního prostředí. Zákon stanoví nezbytná preventivní a nápravná opatření, ukládá reklamační řízení jako povinné a vyžaduje pravidelné zprávy.

Povinnosti náležité péče se vztahují na vlastní obchodní oblast podniku, na jednání smluvního partnera a na jednání jiných (nepřímých) dodavatelů. To znamená, že odpovědnost podniku již nekončí u brány jeho vlastní továrny, ale vztahuje se na celý dodavatelský řetězec.

Od roku 2023 se zákon zpočátku vztahuje na podniky s minimálně 3 000 a od roku 2024 už platí i pro podniky s minimálně 1 000 zaměstnanci v Německu. Zákon o dodavatelském řetězci obsahuje vyčerpávající seznam jedenácti mezinárodně uznávaných úmluv o lidských právech. Právní zájmy chráněné v těchto úmluvách se používají k odvození požadavků na chování nebo zákazů pro jednání společnosti, aby se zabránilo porušení chráněných práv a zájmů. Jedná se zejména o zákaz dětské práce, otroctví a nucené práce, nerespektování povinností BOZP, zadržování přiměřené mzdy, nerespektování práva zakládat odbory nebo zastupování zaměstnanců, odepření přístupu k jídlu a vodě, stejně jako nezákonné zabírání půdy a majetku.

Pokud podniky neplní své zákonné povinnosti, mohou být uloženy správní pokuty. Ty mohou činit až 8 milionů eur nebo až 2 % ročního celosvětového obratu. Systém pokut založený na obratu se vztahuje pouze na podniky s ročním obratem vyšším než 400 milionů eur. Navíc v případě uložení správní pokuty nad určitou minimální úroveň mohou být podniky vyloučeny ze zadávání veřejných zakázek. Orgán je vybaven účinnými donucovacími nástroji k monitorování řízení dodavatelského řetězce podniku. Příslušný orgán, Spolkový úřad pro hospodářské záležitosti a kontrolu exportu (Bundesamt für Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle), má dalekosáhlé kontrolní pravomoci. Může například vstupovat do obchodních prostor, požadovat informace a nahlížet do dokumentů a také požadovat, aby podniky podnikly konkrétní kroky ke splnění svých povinností a vymáhat je uložením finančních sankcí.

(zdroj: Bundesministerium für Arbeit und Soziales).

Zdroje: Markt Report VDW 2023, www.vdw.de, https://industrieanzeiger.industrie.de/, https://www.bmas.de