06. října 2024 10:44

Rozhovor: „V průmyslu musí být dodavatel jako tabulka čokolády, vždy stejně dobrý z jakéhokoliv konce.“ Říká v cyklu „oneindustry otázky pro:“ pan Marek Haumer – CEO – Co-Founder Leonardo technology s.r.o.

1) V jakém stavu se nachází český průmysl, a jaký bude, podle Vás, další vývoj?

Inzerce

Jsme automatizační firma a máme přesah z našeho oboru průmyslového značení až na ERP a MES systémy našich zákazníků, protože propojujeme data s tiskem a identifikací výrobků. Vidíme, jak jsou firmy pokrokově organizovány a řízeny, pokud mají funkční informační technologie. Když se podíváme na firmy, které se posunuly ze StartUp do ScaleUp, je jich spousta, co použila, naprogramovala nějaké softwarové moderní řešení. Většina firem vycházela ze známého modelu podnikání a jen vzala data, použila softwarové řešení, dala do šejkru a zatřepala s tím, a výsledný mix dat správně přečetla, interpretovala a pokrokově aplikovala. Většinou tyto firmy udělaly změnu ve smyslu řízení managementu, kdy se držely hesla „silní slabé nešetří,“ aby dosáhly svých cílů. Stále vidím velké možnosti v použití software a technologií ve firmách, ale rozhodování výsledků z dat bych nechal na lidech, co umí číst a interpretovat data. Spousty českých firem dobyly svět a máme tady několik lidí pod 30 let, co se toho nebáli a jsou miliardáři, viz například selekce 30 pod 30. Jsme chytrá společnost.

2) Jak si stojí váš obor? Jaké jsou budoucí trendy a perspektivy?

Automatizace průmyslového značení je velmi pokrokový obor s přesahem na sběr dat z výroby a zasílání dat na cloud uložiště. Nejde jen o vlastní tisk dat, datamatrix kódů, ale komplexní řešení služeb a propojení s výrobními systémy. Ve filmu Forrest Gump říká, že je život jako bonboniera, nikdy nevíš, co ochutnáš. Ale to je právě to, co v průmyslu od dodavatele nechceš. V průmyslu musí být dodavatel jako tabulka čokolády, vždy stejně dobrý z jakéhokoliv konce. A tak služby, které Leonardo technology nabízí, musí být jako nejchutnější tabulka čokolády, když jde o rozsah nabízených tiskáren, dosahu servisu nebo o zákaznickou podporu s vlastním profesionálním call centrem.

Role průmyslových tiskáren, laserů, kamer a čteček je nepostradatelná ve výrobě. Se zvyšující se mírou automatizace je více částí produktů a samotných produktů značena pro jejich identifikaci. Tím je obor průmyslového značení stále ve stoupajícím trendu, a jeho důležitost, bezchybnost je naprosto zásadní v průmyslu.

V krátké budoucnosti bude představen a veřejností více navnímán nový formát GS1 data link QR kód. Známý formát QR kódu změní jeho význam na obalu produktu a bude nepřímo nositelem více informací. Dozvíte se, jak recyklovat výrobek, bude zde dosah na manuál, výrobce, videa… Pomalu tak zmizí čárové kódy z produktů a bude na nich GS1 QR kód. V některém z ohledů to bude jistě přínos pro zákazníka. Toto nás čeká už v roce 2027.

3) Co se Vám v podnikání povedlo, na co jste hrdý?

Náš příběh začíná v době, kdy slovo „StartUp“ nebylo známé, přesto byl to začátek od úplné nuly až do stavu „ScaleUp“. Spíše bych chtěl ukázat jiným, aby se nebáli začít a být jim vzorem. A ukázat jim, že to jde i od úplné nuly. Příběh Leonarda je forma edukace pro ostatní, forma inspirace pro ostatní. Jestli se lidi dokaží učit, společnost roste. Společnost roste, protože rostou lidi uvnitř ní. My dáváme nástroje k edukaci, s námi se učíte a tím i rostete. S vámi roste i společnost. Je potřeba se pořád učit a vystoupit občas z komfortní zóny, i když hlava vám říká, nedělej to.

Doba se velmi mění a dnešní generace může cestovat kam chce, využívat mnohem lepší technologie a propojovat práci po celém světě, zadáváním částí úkolů například programátorům z Indie. Dělat online meeting kdekoliv a získávat inspirace, nápady, podněty odkudkoliv. Jsem rád za tyto možnosti pro další generace.

4) A co se naopak úplně nepodařilo, co byste dnes udělal jinak?

Se současnými zkušenostmi se podívat zpět, tak je toho spousty, co bych udělal jinak, ale je nutné ty rozhodnutí vztáhnout směrem k dané době a říct si, že to bylo nejlepší rozhodnutí k daným znalostem. Firmu tvoří jednotlivé týmy. Tým tvoří lidi. Najít správné lidi je nejtěžší úkol pro manažery. V tomto ohledu si myslím, že je důležité držet se pravidla „Hire fast, fire faster.“ Snažíme se každého zaměstnance umístit do jeho role ve firmě a co nejdéle jej udržet v týmu, vzdělávat a posouvat jej. Přesto bych byl zpětně více radikálnější a přísnější ve výběru lidí.

Co bych udělal jinak ve vztahu k mému vzdělání? Asi bych se více učil ekonomii. Zůstal u té techniky, elektroniky, to je srdcová záležitost, ale přibral bych si k tomu více ekonomických základů. Firma se řídí na základě čísel, zisku, marže, a toto jsme se na technické škole vůbec neučili. Tedy forma myšlení „jako podnikatel“ a způsob řízení firmy na základě ekonomických ukazatelů, to na technické škole vůbec nebylo.

5) Který technický, kulturní, společenský jev (vynález, událost, myšlenka) považujete za nejdůležitější?

Těžká otázka. Záleží na pohledu, v jak dlouhém období sledujeme společenské změny. To, co bylo převratné v daném období, je nyní samozřejmé. Objevení kola, objevení peněz, objevení matematické nuly, objevení Ameriky, papírové peníze, sklo, letadla, léky, laser? Takže neudělat si mylnou představu a přesto odpověď, je velmi těžké. Zeptám-li se spíše já, jaký jazyk je nejpoužívanější ve světě a ovlivnil světové dění? Většina mi odpoví, že angličtina, která se stala komunikačním jazykem napříč světem, ale je tomu opravdu tak? Jazyk internetu TCP/IP nebo HTTP přeci propojuje celý svět. Tak je to jazyk lidí nebo jazyk strojů, co mění svět komunikace? Je to právě vynález programovacího jazyka, co změnil současné dění, zkrátil vzdálenosti a vymazal časové posuny napříč světem?

6) Kterou osobnost (žijící nebo historickou) byste rád potkal, a proč?

Jedna osobnost by to nebyla. Více lidí z historie mne zajímá, a je těžké pochopit jejich úlohu v dějinách, bez propojení k situaci a době, v které žili. Rozhodně by to byli technici, matematici. Klidně z doby starověkého Říma – Eukleidés, Archimédes, později vědecké revoluce – Newton, Kopernik, Kepler, ale i Adam Smith. Stále mě překvapují detaily života a podnikání Baťovy rodiny, kdy stačilo málo na začátku, a nic z toho by dějiny neznaly. Z nedávné doby minulé, kde už máme záznamy zajímavých přednášek, je to například Richard Feynman. Ale co, nebo koho známe z čínské historie? Kolik toho víme o říši Inků a Mayské říši a jejich skvělých matematicích a astronomech používajících dvacítkovou soustavu? Asi bych si dokázal vyplánovat na každý den v roce schůzku s jednou osobností. Otázka je, jestli bych dokázal položit otázky historickým osobnostem, když znám jejich budoucnost?

7) Co je Vaším motorem, co Vás žene dopředu?

Je to o povaze člověka. Přiznávám, neumím odpočívat. V podstatě odpočívám, když se něco nového učím. Čas strávený u televize u mě nehledejte. V poslední době jsem našel japonský koncept hledání smyslu života Ikigai. Vzniklo to spojením výrazu pro život ikiru a slova kai, hodnota, prospěch. Přeložil bych to jako „být prospěšný tím, že jsem“. To je v současnosti ten motor, co mne ráno po probuzení posouvá dál. Něco hmotného nebo peníze to již nejsou, takže změna vlastního „modu operandi“.